Člověk stůně tak, jak žije a myslí

„Nemoc kompenzuje všechny jednostrannosti a svými příznaky nás tlačí na druhou stranu do té míry, do jaké jsme se odchýlili od středu. Nemoc vyrovnává každý krok, který uděláme z pýchy svého ega, do pokory a bezmocnosti. Tak nás každá schopnost a každá důkladnost činí příslušně náchylnými k onemocnění. Každý pokus žít zdravě je výzvou nemoci.“ (Z knihy Nemoc jako cesta, Dahlke, Dethlefsen)

Po třicítce jsem onemocněla těžkým chronickým únavovým syndromem. Lékař homeopat mi sdělil, že CFS (chronický únavový syndrom) je vlastně třetí stádium přechozené lymské boreliózy. Zjistit důvody této choroby je velmi obtížné a špatně se diagnostikuje. Jde o systémové onemocnění, kdy je bezezbytku zasaženo celé tělo – proto ta bezvládnost. Běžná lékařská vyšetření nemusí odhalit nic závažného, maximálně jen podezření na přechozenou boreliózu (jak tomu bylo v mém případě). Proto se musíte snažit dostat na specializovaná pracoviště, což v tak těžkém stavu není jednoduché. Mohu jen poděkovat manželovi, který toto martýrium zvládnul.

Toto třetí stádium zasáhne jen 5% lidí, kteří jsou infikováni boréliemi. Velmi důležitá je osobnost pacienta, jeho způsob myšlení, životní styl, stresové faktory v průběhu života a podobně. Dle čínské medicíny se do této nemoci vejde až 300 diagnóz. Nejvíce je zasažena imunita, nervy a v závěsu psychika. Příznaky byly tak těžké, že jsem vůbec nevěděla co se se mnou děje, jako bych žila v mlze. Strávila jsem 12 let na lůžku se zvýšenými teplotami, obrovskými bolesmi hlavy, které trvaly 24 hodin denně, téměř 12 let! Bolesti za očima, bolesti v krku, zažívací trakt zasažen plísněmi, bolesti kloubů, svalů, neustálé závratě, zimnice, horečnatosti, poruchy sluchu, totální nesoustředěnost, zapomínání, ztráta koncentrace, vymizení vyjadřovací schopnosti a následné skryté deprese, alergie na lepek, mléčnou bílkovinu. Vypotila jsem litry potu.

Nejhorších bylo prvních 6 let, kdy pobyt na lůžku byl totální. První tři roky jsem polykala každý den hrsti léků, které mi specialisté naordinovali. Místo toho, aby se stav po léčbě zlepšoval, opak byl pravdou. Stále jen mlha a zase mlha. Jednou v noci, kdy mi bylo už velmi špatně, se smrtí na jazyku (zřejmě jsem byla dehydrovaná z drog apod.), jsem z posledních sil vůlí mysli naznačila manželovi, že potřebuji pít, jelikož jsem nemohla mluvit ani se pohnout. Na druhý den ráno, když jsem se probudila, uvědomila jsem si, že mi ten doušek vody asi zachránil život nebo se přinejmenším stal zlom, ve kterém jsem si uvědomila, že už to tak dále nemůže jít. Během dvou měsíců jsem si sama naordinovala vyřazení všech drog, které jsem dostávala od „umělců v bílých pláštích“ a požádala jsem manžela, aby mi našel lékaře, který se zabývá alternativní cestou léčby.

Hned po první léčbě homeopatickými podkožními injekcemi s nosodami borelií, se rozplynula ta zrádná mlha, kterou jsem stále pociťovala a ustaly neskutečné myšlenky a halucinace (ty přičítám drogám, které mi předepisovali doktoři). Po té se rok od roku stav stabilizoval za pomoci přírodní léčby jako je fytoterapie, aromaterapie, vodoléčba, moxování, meditace, autopatie, energická psychoterapie, změna stravovacích návyků a myšlení. Když jsem se stravovala již nějaký rok veganskou stravou a začala cvičit falun gong, nemoc se stala snesitelnou, ale stále jsem si musela dávat velký pozor, aby se organizmus nezatížil a nemoc se nevrátila tam, kde byla. Postupně jsem se začala vracet k práci na zahrádce, prostě k takové ozdravné pracovní terapii, i úklid jsem částečně zvládala. Musela jsem přehodnotit svoje postoje, i když jsem se domnívala, že jsem před nemocí nežila nějak lajdácky. Ale uvědomila jsem si jasně spojení se všemi a se vším, dokáži nyní více projevovat své city, říkat vše co v srdci dřímá a nenechávat to tam tvrdnout. Nejvíce mě posílil pocit soucitu k druhým lidem, začala jsem všechny vnímat, i se zvířaty komunikuji zcela jejich řečí, je to obohacující. I rostliny a vše – i kámen. Cítím, že jsou vyspělejší a mnohem dále než si dovedeme představit. My jsme také mnohem rozvinutější bytosti, ale nevíme to, protože se o sebe nezajímáme. Zajímají nás zcela nedůležité iluze. To nyní cítím. Tak otvírám postupně své srdce, harmonizuji se s okolím. (Cítím, že to bude ještě dlouhá cesta.)

Po vitariánské maně

Již několik let jsem polemizovala s vitariánskou stravou nebo spíše se slovem vitarián, i když jsem se stále domnívala, že je to EXTRÉM, přestože jsem si o tom nic nepřečetla ani nevyzkoušela. Ale intuice mi stále říkala, že musím sehnat bližší informace a zkusit to. Do podvědomí se mi tato myšlenka dostala s knihou Vegetariánství v teorii a praxi od Karla Červeného, který zde propagoval stravu syrovou a sám byl již v té době před 20 lety vitarián. Před 3 lety jsem si našla stránky Vitarián.cz a přelouskala všech 5 knih od doktora Walkera. Po knize Omládnětě jsem na to najela:

Snídaně: 7 jablíček
Oběd: zeleninový salát, řasy, ovoce
Večeře: ovoce, oříšky, semínka, sušené ovoce

První den po přechodu na „vita“ (syrovou stravu) se stal takzvaně zázrak. Ráno jsem se probudila zdravá bez jakýchkoliv bolestí a omezení. Hlava přestala bolet, únava zmizela, nemusela jsem být v lůžku. Po mnoha letech jsem se cítila úplně zdravá! Jen jsem asi prvních 5 dnů chodila 5x denně na klozet. Po třech týdnech jsem přestala plivat hleny. Ve druhém a třetím měsíci zmizely pocity ochrnutí (prvních 6 let od propuknutí nemoci jsem byla zcela paralizována). Vymizely pocity vybírání mozkomíšního moku z páteře a bolesti v tomto místě, které byly velmi stresující. Absolvovala jsem tuto zrůdnou metodu diagnózy celkem 3x! (Přírodní lékaři a léčitelé mě testovali bezbolestně a šetrně elektroakupunkturou nebo pulzní diagnózou.)

Velmi důležitá v tomto posunu byla podle mě přírodní energetická psychoterapie, která mi pomohla postupně odkrývat bloky (nebojte se přijmout pomoc v podobě malíčku – tuto cestu psychoterapie, i když ta nejdůležitější práce zůstává na vás samotných). Nejdůležitější je léčbu vybírat intuitivně a v pravý čas k vám přijde ten správný terapeut, anebo si naordinujete způsob léčby i sami. Protože uzdraví-li se mysl, uzdraví se i tělo. K tomu velmi dopomáhá změna životosprávy (strava, návrat k přírodě, ke kořenům). Léčba tělesným pohybem u mne nehrála téměř žádnou roli, s vyjímkou cvičení falung gongu 1 rok.

raw-dezert pro návštěvu, jaro 2017

Má vitalita a aktivita na vita stravě stoupala ze dne na den. Začala jsem vést domácnost, pracovat na zahrádce, chodit mezi lidi. Zabývám se permakulturou a navracím se ke způsobu života našich předků. Jak se říká – „vracím se na stromy“. 🙂 Živý život pro mě není jen ve stravě, ale i ve všech dalších prostředcích, které používám v domácnosti, jak při úklidu v domácnosti, tak i v péči o tělo. Po fyzické i psychické stránce nastala euforie štěstí a blaženosti, která trvá dá se říci stále. Spánek v létě pouze 4-6 hodin, po 4 měsících jsem začala dokonce kosit louku na zahradě jako můj obdivovaný L. N. Tolstoj.

Další nezanedbatelnou pomocí pro mě byly výklady snů, které mi sdělovaly, v jakém stádiu psychických pochodů se nacházím a kdy jsem se posunula. Postupně přicházely sny s dalšími tématy, které mne vedly ke zdárnému překonání mých vnitřních překážek. Opakující se sny pro člověka znamenají, že se člověk pohybuje v jednom bodě a nepokračuje dál ve svém vývoji. Sen není hloupost, patří k nám a je náš, a proto se o sny s radostí zajímejme a ony nás povedou. Sen je naší součástí a naučíme-li se vykládat sny, postupně můžeme zharmonizovat mentální, duchovní, emoční a fyzickou stránku. Postupně se sny regulují na konkrétní události v životě, jako jsou například „předvídající sny“, snižuje se jejich intenzita, nebo přicházejí jen sny příjemné.
Pokud se lidem (nemocným i ostatním) sny nezdají, mohou sen k sobě seslat svou myslí a zklidněním. Abychom si sen zapamatovali, nevstaneme po probuzení rychle z postele, ale nehýbeme se a snažíme si sen co nejdetailněji vybavit. Pak si ho zapíšeme. Postupně se sny učíme vykládat s pomocí dobrých psychoterapeutů, kvalitních snářů, nebo se jen spolehneme na vlastní intuici.

Je fantastické přejít z iluzorního pohledu na ten druhý – k pohledu pozorovatele. Myslím si, že velmi důležité pro mě bylo přenesení mysli do srdce. Prostě jsem svou mysl přenesla z hlavy až do místa, kde máme hrudní koš, na to místo, kde člověka žijícího v iluzi bolívá. Je to anatomická část srdce velká 1x1cm a tam sídlí a zaroveň zde čeká na probuzení naše duše (dle vědců je to na okraji srdce centimetr prázdný prostor-bublina). Pokud s ní vůbec nekomunikujeme, začne to bolet a čeká až si jí všimneme a otevřeme ji plně. Jak se říká „otevři své srdce“. Kdo své srdce otevře, má vyhráno.

Pomůcka: asi 3x se hluboce nadechněte a mysl přeneste do srdce (cítíte, jak se mysl usazuje v srdci? Prostě myslíte srdcem to je fantazie 🙂 ) a po té spočiňte myslí v srdci 🙂 Ano, spočívejte myslí v srdci, mysl přeneste do srdce, užívejte si to. Pokud se vám to zdaří prožijete velké NIC (Nirvanu), pochopili jste, a nyní vás srdce (intuice, fantazie) budou vést na vaší životní cestě. Možná bude těžká, ale zároveň budete šťastní a blažení. A stále na sobě budete v pohodě intuitivně pracovat dále. Přijdete na to, že život je velmi jednoduchý a lehký a není důvodu k bolesti a strachu.

Kamenná kolonie, Brno, 2017, foto Margareta Fisinger

Kdo si nedovede pod slovem iluze představit nic konkrétního, je to vlastně to, na čem jsme nezdravě závislí, ať už jsou to věci, činnosti, nebo myšlenky. NIC je uvědomění si toho, že NIC nemusím, NIC nepořebuji, NIC mě neohrožuje, uvědomím si smrt (když odejdu ze světa, NIC se neděje, jen vesmír spokojeně bublá dále i bez mých egoistických iluzí). Takže o nic nejde, uvolněme se 🙂 . Když si toto všechno uvědomíme, nemusíme se znepokojovat, že něco nestihneme. Svůj život můžeme zharmonizovat v klidu dle svých parametrů, nikoli podle iluzí, které nám zabírají většinu našeho vzácného času.

Praktičnost živé stravy v chodu domácnosti a v čase

Na živé stravě není potřeba dodržovat úzkostnou hygienu, ani fyzicky, ani v mysli. Živá strava si se všemi vetřelci jako kovy, paraziti, plísně, sraženiny velmi dobře poradí, vyloučí je z funkčního organismu. Možnost minimálního vybavení kuchyně, minimální spotřeba energií. Z velkého procenta umývám jen ve studené vodě, je abrasivnější než teplá voda. Nepotím se tolik, čili méně propotím a peru méně prádla. Nemusím se opalovat, mám stále snědou pleť. Výborná snášenlivost chladu a horka, konečně mi nemrznou konečky prstů. Nemusíte si čistit zuby jen vyplachovat studenou vodou, jelikož mrkev a jablka vám je zaručeně vyčistí (již 4 roky jsem nebyla u zubaře ani jiného lékaře). Ústavům na léčení se vyhýbám, jelikož se domnívám, že není dobré se pohybovat v infikovaném prostředí, nosíme si odtud streptokoky, plísně z ústavní vzduchotechniky. Statistiky potvrzují správnost tvrzení „raději se potkat ve škaredé hospodě než v pěkné nemocnici“ 🙂 . Místo doktorů si k sobě pusťme sluníčko. A k tomu všemu přeji čerpání životní energie z Otce Slunce a Matky Země.

Závěr

Vážím si všech bytostí, které dokáží soucítit s druhými, jak s lidmi tak i se zvířaty, a praktikují soucit v mysli a praxi. Budeme zdraví a šťastní až přijmeme nezneužívání druhých bytostí. Cesta ke svobodě zvířat je cestou ke svobodě člověka. Souhlasím s praktickou, ale utopickou myšlenkou L.N.Tolstého: „Dokud budeme jíst zvířata nenastane konec válek“ (Vojna a mír, Anna Karenina). Ale zdá se mi, že utopie je zde, jelikož všechny bytosti jdou po pravé cestě a dojdou k ní dříve nebo později 🙂 .

NECHŤ JSOU ŠŤASTNY VŠECHNY BYTOSTI


Srdce člověka v Knihkupectví ArtMap


Příbuzné články

  • Do svých desíti let jsem byla bezstarostným dítětem, jehož jedinou povinností bylo chodit do školy, vážit si rodičů a uklízet po sobě hračky…Nic víc a nic míň. Do té doby jsem, až na operaci slepého střeva, neměla s doktory téměř žádnou čest. Dokonce u mě neproběhly ani takové ty běžné…
  • Pozemští lidé jenom existují, to je všechno. Některé věci se jim musí osvětlit. Zajímá je jenom jídlo, spánek, sex, narkotika, politika, náboženství a filozofie. Nic jiného, protože nevědí co je nezbytné. Na druhé straně nebešťané vědí...