Cestou z práce mírně moknu a mrznu, podzimní deštík je mírný a vytrvalý. Těšit se, že se doma převléknu a ohřeju, je zapovězeno. Je na mně řada, dneska venčím
Takže doma. Oblékám si bundu s teplou podšívkou, nato igelitovou pláštěnku. Bettyně oblékám její speciální psí pláštěnku z impregnované šusťákoviny, také s podšívkou.
16. 00 Vyrážíme do deště. Doufám, že Bettyna nezvolí verzi procházky číslo jedna – verze dlouhá. Číslo jedna má proto, že je to verze nejčastější.
16.20 Je jasné, že půjde o verzi č. 1, jsme u Billy 20 minut od domova.
16.30 Máme mokré jen ťapky, obě. Jsme mezi zahrádkami, romantická procházka, až na ten déšť.
16.45 Bettynka kaká. Má problém, hovínko se nechce odtrhnout od zadečku.
16.47 Bettynka nachází řešení problému s hovínkem. Rozhoduje se otřít zadek o zem. Bezstarostně si sedá do louže naplněné jemným blátíčkem a projede ji zadkem. Zadek a zadní nohy jsou od té chvíle obaleny blátíčkem. Osud hovínka nelze rozpoznat. Nejde ho sebrat igelitovým pytlíkem.
17.15 Konečně doma. Svlékáme pláštěnky. Sprchuju Bettynu. Vytírám Bettynu dosucha dvěma ručníky. Uklidím zablácenou koupelnu.
17.30 Pouštím topení, abychom se zahřáli, a padám do křesla. Bettyna štěká. Buď chce napapat nebo onanovat na mé noze. Mít pejska je radost!
